Slyšela jsem zpívat slzy,
kráčíc hlavou do zdi vstříc.
Jsem zvadlý kvítek –nezamrzí,
srdce prší-víc a víc.
Viděla jsem smutnou píseň
na němý klavír vroucně hrát.
Jsem zvadlý kvítek –nezměním se,
Ač mám právo si to přát.
Spálila jsem džbánek vody,
plameny začala hltavě pít.
Jsem oddaný kvítek do nepohody,
zn. Zatím ještě neumím žít.
Slova v rukou basníka jsou mocná zbraň...To čtení mi zasadilo smrtelnou ránu. Nádherná :-)
26.02.2006 21:42:00 | Kikuš
Konečně dneska něco pořádnýho. Zn. Ještě neumí žít, to mě dostalo, ale celý je to moc pěkný. Obraty, metafory, rytmika, všechno je povedený, takže u mě jednoznačně za 100.
26.02.2006 13:19:00 | Epona
úžasné... nádherné pojetí plné metafor a představ, to mě u srdce hodně pohladilo..
26.02.2006 12:31:00 | Buližník