Vločky se snášejí,
houpity houpy,
lednové libreto
o zimních krajích.
Padají do země,
bože jsou hloupý,
„dej pozor, klouže to,“
pak tiše tají.
Roztají na čele
„víš, že máš kouty?“
trochu se přitulíš
postrádám vůli.
Líbnu Tě nesměle
houpity houpy,
vločky se snášejí
a noc se půlí.
vločka sněhu padá z nebe,
trošku zebe, jako cit,
o kterém se ve snu zdává,
hra, co znává poranit...
ju, takovéhle veršování můžu... :o))
05.04.2006 08:19:00 | Cecilka
Vločky se snášejí,
tančí svůj balet
s příchutí polibku,
s příchutí ráje... :o)
Líbí se mi, jak píšeš, človíčku... moc... :o)
01.03.2006 10:14:00 | Cecilka
hafo hezká
26.02.2006 18:36:00 | Trdlo