život je jako mašina, která táhne, ale nevnímá

Anotace: jen takový povzdech, když se nedaří

Když život plyne cestou svou
a my jsme v jeho vleku,
tu pocítíme sílu zlou,
která sráží nás do kleku.
Naše myšlenky se páří
s našimi představami
a když dospějem jsme staří
se svými vzpomínkami.
Stále se zmítám představami,
co by bylo kdybych nebo kdyby,
ale všechny moje sny a plány,
odpluly jak nelapené ryby.
Možná, že tu radost sedí,
ale možná, že mě nevnímá,
někdy mi před očima sny mé mizí
a mozek můj mi kdosi vymývá.