Bachaři

Po budově chodí,
pořád do kola.
Na nás jenom čumí,
oholí nas do hola!

Já zas v cele,
trčím jak tele.
Budu tu čekat,
musím si zvykat.

Naše svali, naše síla.
Naše haly, to je bída.
Neše povnost, naše hnízdo.
Naše lenost, to je sedlo!

Bachaři se smějí, pendreky zkoušejí.
Přes hnátu mě vezme, do hlavy mě sejme.
Bachaři jsou chlapy tvrdí,
nemaj rádi, když jim v cele něco smrdí.

Pendrek v ruce drží,
řev a křík sklízí.

Dnes nás zase zmlátí,
už to cejtím v kostech.
Moje sny zhatí,
je to o blbostech!!!