poutník
poutník
Zbaven nicoty a z dýmů odchází
Kráčí důstojně.
Zbaven ryzosti vyzrání..bez posunků
...zanechá jen znásilněné vědomí.
V barvách jablka..
..a příchuti octa.
Obtěžkán svědomím a sněhem
..propůjčí horám svou víru.
Ač po kolena v zemi rodné
...řasami stopy zametá.
Odchází..a věří loukám
..na nichž loď postavil...překrásnou galéru.
Z vlasů rostlin..a lístků šalvěje
z ranních vůní..a kapičky naděje.
Přespí v borůvčí..a pak poutníkům povypráví.
Komentáře (7)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
je nádherná... a pokud bych já byla poutník, bez závazků a pravidel, aspoň na chvíli, byla bych šťastná....bohužel být poutníkem mezi městem a lidma je o dost těžší...
03.04.2006 19:35:00 | Trdlo
děkuju, že ses ozval, aspoň vím, že žiješ. Ale - no - napsal si to hezky - jeste vic strasidelne by neuskodilo :o(. No nic, opatruj se, a drz se - ja ti taky budu drzet pesti, at to nejsou hrany, ale plocha - ale rozzarene louky, na ktere budes tancovat. Tfuj tfuj tfuj
28.03.2006 22:56:00 | Nausika
obsahově pěkná, pěkné metafory... ale forma mne neoslovila... PS: v diskusním fóru je informace o srazu literu. přijedeš? zvaní jsou všichni...
05.03.2006 12:52:00 | Manik
