Holé zdi

Na čtyři holé zdi,
skleněné oči hledí.
Prázdná duše pláče,
má žízeň po zapomnění
a ztracený smích,
nikdo nehledá.
Dvě osamělé ruce,
toužící po obětí,
prázdnotu objímají.
Mrtvý jazyk olízne
suché rty,
co s chutí zapíjí,
slinu hořkosti
trpkým vínem.
A čtyři holé zdi,
mizí v oblaku kouře
poslední cigarety,
i s ní…