Smrt se šťastným koncem

Anotace: Jeden večer, když mi bylo skutečně špatně a proklínala jsem celý svět jsem tohle napsala, snad vám to taky pomůže jako mě tamté noci...

Stojím v okně, všude tma,
vítr do vlasů mi fouká,
jsem vhozená do sna,
jen bzučící komár na mě kouká.

Bílý závoj mého šatu
vlaje mi kamsi,
špičky nohou přes okraj římsy.

Strach už nemám,
všechen jsem nechala v chmurném pokoji.
Nic už nevnímám,
padám kamsi do zimy.

Otvírám oči pomalounku,
všude kolem je bílo,
nejsem na letním palouku,
dobře vím, čí je to sídlo.

Mám strach,
necítím vůni ani pach,
Jsem tu sama, nikdo nikde.
Co když už to nepomine?

Probouzím se,
však barva se nemění,
raduji se,
ležím v jeho objetí...