Nechte mě...

Anotace: Takhle to dopadá, když chtěj rodiče řešit moje problémy...(není to dokonalá básnička, ale dokonale vystihuje moje pocity...)

Nechte mě všichni být,
a nechte mě prosím napokoji.
Já jen svůj život chci žít
a zažívat novou lásku svoji.
Chci klid už od starostí mít,
tak mě nechte, nechte mě,
nebo z toho šptaně začne mi zas být.
Já už teď mám problémů moc,
ale vy myslíte že není to dost.
Proto asi trápení mi přiděláváte
a mě jenom nadáváte.
Nadáváte, že nic nezvládám,
tak mě konečně nechte, ať se s tím vypořádám.
A ty tati...
Ty si myslíš, že násilím něco zmůžeš?
Já myslím, že ne, že mi tím nepomůžeš.
Tvářil si se jako kamarád co pomůže
ale pak klidně hodíš mě do louže.
Ty tvoje rány docela bolí,
ale není to jediný co chci ať se zahojí.
Bohužel jsou věci co mě bolí víc,
ale pochopte rodičové moji,
že vy s tím neuděláte vůbec nic.
Můžete si co chcete říkat,
ale myslíte, že já budu vás poslouchat?
Já vás mám ráda,a vy to snad víte
ale teď nevím očem vy sníte....
Jediný co chci, je ať neřešíte problémy mý.
Vždyť mě je 19, snad aspoň jeden z vás to ví.
Je to můj život a problémy taky,
tak nesnažte se VY najít řešení ´ňáký´
myslíte si, že když zakážete mi přátelé všechny,
že jen tak bude můj život pěkný?
Ale pro mne jsou přátelé důležití,
tak přijde mi , že to trápení jste vy.
Ale tak to sto procentně není,
protože ten problém má jiné znění.
Mě ublížil někdo hrozně moc,
proto já nespím už žádnou noc.
Že pomoct moc mi chcete to já vím
ale pomoct si já sama musím

A jak vám tohle říct, nevím...:-(