Forever

Forever

Anotace: Jen pouhe nic! Nenavidim vas! VSECHNY!!!!! :,(

Oči plné blýskavých světýlek,
vzplanutá nenávist ke všem,
od dětské zlosti...
Nádherně růžové tváře,
rozmazaná krev...

...možná vlastní...
...možná cizí...

Křehká duše sněhových barev,
mrtvolný chlad ke všem,
od dětské bolesti...
Nekonečný tlukot srdce,
pohřební píseň...

...možná vlastní...
...možná cizí...

Autor BlackTangerine, 27.03.2006
Přečteno 570x
Tipy 1

Poslední tipující: pejrak
ikonkaKomentáře (19)
ikonkaKomentujících (16)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

13.02.2007 09:26:00   Zamilovaná do nezamilované doby

jen jsem chtěla.. abys věděla. že budu umírat s tebou.. vždycky.. protože člověk neumírá jednou, ale minimálně tisíckrát

líbí

13.02.2007 09:25:00   Zamilovaná do nezamilované doby

.pst.ticho.tady se umírá

líbí

17.05.2006 18:28:00   Haydée

Smutná báseň zkrásnělá metaforami.Nemám slov 100

líbí

04.04.2006 21:20:00   D.Angel

Ale tak ne no zakřiknuté, spíše tajemné ;-)
D.Angel

líbí

03.04.2006 19:20:00   Sunny

Tangerinko, jen mě snad neproklínáš, že jsem tě přemluvila na ten sraz:o)jsem stejně moc ráda, že jsi přijela, alespoň jsem tě poznala.
Básnička je strašlivě tesklivá a plná nenávisti, jako bys ji v sobě nosila celou náruč. Jsi hezká holka, už se přestaň se životem prát a buď šťastná. Sunny

líbí

03.04.2006 13:28:00   D.Angel

Docela pesimistický pohled. Každý má nějaký, že. Jinak ty lháře si nechám pro sebe, tak to bude lepší, ale ty to určitě nejsi, tys ve mě zanechala pocit takové "zakřiknuté holčičky" nic proti. Měj se hezky :-)

líbí

03.04.2006 12:22:00   džemo

Žieňa si Ty krehké
a Tvoja snehová duša,
stále niečo nové skúša
či Ty jeho a on Teba,
niekedy však chýba neha!
Na srdce daj pozor
Ver mi!
Lebo potom bolí,
VEĽMI!

líbí

03.04.2006 10:39:00   JardaCH

Neboj, mi tě taky nenávidíme. Všichni! Kecám. Samozřejmě. Opak je pravdou. Víš, jsi chytrá, vnímavá, citlivá a plachá holka, a takové to mají vždycky těžké.
Rád jsem tě poznal a doufám, že jsem tě nenaštval.

líbí

02.04.2006 15:48:00   uživatel smazán

Děvče zlaté, kdo Ti tak ublížil? A přec bylo tolik potřeby lásky ve Tvém objetí... Mám Tě ráda, ptáčátko, ať si říkáš, co chceš. Zkus úsměv - odzbrojuje, uvolňuje a otvírá srdce:)

líbí

01.04.2006 09:45:00   Miro Sparkus

=((, hlavičku vzhůru holka ..

líbí

31.03.2006 11:21:00   wendik.certik

Život je často hodně trpký a drsný!

líbí

30.03.2006 12:41:00   uživatel smazán

to,co jsem chtěla napsat tu už napsali jiní...tak snad jen ať je zase líp, a to nepřeju jenom tobě

líbí

30.03.2006 11:57:00   Krtica

Buli to vystihl nejlíp. Ten zkrat, co blikne mozkem a vyvolá ničivý výboj. Taky jsem to zažila, ten zášleh zatemnění nebo oslepení, pak touha utéct, schovat se. Nebo naopak ničit a pustošit vše!

líbí

28.03.2006 21:20:00   Trapné děťátko

Víš, co je dobré? Neznám tě. V životě jsem tě neviděl. Neznám tvoje gesta, zvyky, nálady ani vnímání. Pomocí tvých básní se ale přede mnou kreslí taková postava smutné holky, co potřebuje trochu nakopnout (netřeba dodávat kam) :) Ovšem, nenávidíš mně, pro začátek dobrý, taky mě těší:)

líbí

28.03.2006 15:05:00   Pavel Kotrba

leč nás všechny nenávidíš my tě máme rádi 100

líbí

28.03.2006 07:11:00   Hary_nš

***
S výhružkou mlčení se snáší černý sníh
Oblohou krouží dušelační běsi
Ach smutná dědičko Caprichos Goyových
Kde hrozné přízraky drobného človíčka děsí
***

líbí

28.03.2006 07:07:00   Hary_nš

Břitká slova - ... možná vlastní, ... možná cizí. Možná to nejsi Ty, ale někdo cizí v Tobě, ten cizí, kdo Tebe nenávidí a proto nenávidí i všechny, které Ty máš ráda.

V komentářích u Tvých básní se vlastně vůbec neřeší forma, ke které není co dodat, pouze obsah a sdělení. To je jak dokonale podané, ovšem tak i dokonale znepokojivé. Tím plní účel, kterým jsi ho vyslala světu ...

líbí

27.03.2006 21:40:00   makretka

Z toho až mrazí...A naskakuje husina..Pěkně napsaný to je bezpochyby!!
Ale takhle se žít nedá..Hlavu vzhůru, bude dobře!! A zase sluníčko..Když přijmeš svět a život jaký je a jak přichází, tak můžeš být šťastná!

líbí

27.03.2006 20:28:00   Buližník

Zažil jsem ten stav. Odpojí se polovina mozku. Ta, kde je rodina, děti, dovolené, radost ze života. Kontakty ustřihnou kleště. Nic neproblikne. Zůstává jen ta druhá. To se mi stalo, ten mi ublížil, ve třech letech táta nasekal, včera soused, žena zahýbá,myšlenky na smrt... Strašněj stav a nikomu ho nepřeju ani nezávidím. Kdo neprožil, nepochopí.

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel