Z náhonu již mizí zmrazky
jaro čeká na vánek,
mlýnicí teď znějí zkazky
vypráví je krajánek
Jak miloval Bílou paní,
divili se všichni dost,
krajánek mrknutím ani
nepřipustil pochybnost
Až k panu otci na poschodí
veselý je slyšet smích
když předváděl jak se chodí
v botách sedmimílových
Potom příběh o Rusalkách,
ty hledal všude kudy šel,
byť v pěkných se toulal dálkách
doposud je nenašel
Vichřici prý vyzval k tanci
hejkalem se zkoušel stát...
tohle při vší toleranci
nemůžeme vážně brát
A kam že to chce nyní zajít,
ptáme se tak ze zvyku,
prý Ježibabu musí najít
kdesi v kraji rybníků
Loučíme se u náhonu,
dostal slušných botů pár
a dobráckou radu k tomu
zda na tu cestu není stár
Chasa se vrátila zpátky,
on zůstal ještě na pár chvil
než kouzelnými projde vrátky
do básní, odkud vystoupil
Moc ráda bych poznala, toho muže s duší básníka. Co tak přijet na sraz do Ostravy, kontaktovat Manika. ;-)
29.03.2006 13:29:00 | Krtica
Tu poetiku starých časů,kdy nebyla televize a lidé si večer vyprávěli příběhy, jsi vystihl moc hezky. U mě za plnou.
29.03.2006 09:32:00 | Branwen1
Pěkná. Rytmus tam pravda občas hapruje, ale celkem to nevadí.
Vichřici a ježibabu už hledat nemusí, ty jsou tady na Literu jako doma.
28.03.2006 15:13:00 | JardaCH
Baba okna otevřela,
ať jarní vzduch může dál,
čajíček už připravila,
host vzácný bude uvítán... :o)
Příchozí cesta učesaná,
slunce slíbilo krásně hřát,
k tanci je hudba objednaná,
srdce si budou povídat... :o)))
28.03.2006 11:17:00 | Cecilka
Ježibabu najde jistě..v jižních čechách tam je ráj
vichřice si tanec prosí..hudbo krásná chvatně hraj :o))
28.03.2006 11:00:00 | šuměnka