Oči. Jemné, bezelstné
smutné však.
Rty se smějí, srdce snad taky,
však mysl někde v dálce létá a hledá duši,
co ztratila se jí už mnohokrát.
Chce přivést ji zpět a ztrácí se v temném bludišti,
když drobky citů, jež cestu značily,
v žaludcích mrtvých havranů hnijí.
Drobí se na tisíce kousků, co nasytit mohou svět,
a sama hlady zmírá.
Pro všechny v srdci místa dost,
a k sobě, jaksi daleko.
Oči, brána do duše,
snad přijde do nich smích.
No vymyslel jsi na nás teda pěkné finty Maniku. Jo, ale píšeš to moc hezky. Tak mě neukamenujte prosím.., Já bych řekl, že jde o Nausiku..
05.04.2006 18:13:00 | WhiteShadow
ehm, a já bych si tipla někoho jiného ... , začátek mi na Baruš seděl, ale konec ne
05.04.2006 07:14:00 | Nausika
no uz na zacatku basne jsem BlackTangerine poznala. snad spravne... myslim vsak, ze o je vic nez jasne...
04.04.2006 22:09:00 | Malá shnilá emotivní příšera
To se mi to hádá, když už vidím výsledky.
Já čekal drsnou dívku "pronásledovanou tvářemi",
však vnímal jsem spíš plaché děvče, i když s nohama pevně na zemi.
04.04.2006 21:08:00 | Mourek
hmmm....pěkné, trefné
vypadá to že máš ještě hodně básní před sebou :-)
04.04.2006 18:37:00 | Popelka
Pravda, Tangerinka jako nakreslený obrázek pro Nobelovku... Líbí se mi tvůj nápad, přestože jsem hádanku číslo 1 nepoznala....
Ale ne navšechny něco napíšeš.... Třeba na mě ne, jsme se skoro ani neviděli... :) :) :)
Jsem taková nevýrazná zamlžená představa.............
Hm?
80
04.04.2006 15:40:00 | Kristýna M