Jsem....

Jsem sklenice,
do který jsi dlouho nic nenalil.
Jsem jen svým vlastním stínem,
který kdysi žil.
Jsem labuť,
co chytla chřipku ptačí,
jsem svým kuřím okem,
co překáží a tlačí.
Jsem zároveň upírem i denním světlem,
jsem gravitace, která mává vlastním světem.
Jsem abstinentem, co svou smrt zapíjí,
jsem život, co se žitím zabíjí...