Procházíš
Procházíš
Procházíš krajinou
půlnočních šeptálků,
ruce máš od malin,
les voní deštěm.
Nemyslím na jinou
na mír, či na válku,
když do mých rozvalin
přitékáš ještě.
V ústech máš jitrocel
na nártech slabikář,
na šíji zlatý kříž
v záňadří svíce.
Mrak se slil na ocel
a ten bůh sedmilhář
šeptá mi: „NESPATŘÍŠ
ji znovu více.“
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Ahoj kámaráde, mistr se nezapře. Vždy dokázeš překvapit svou stále nevyčerpatelnou kvalitou. Jde mi mráz po zádech!!! Blažeností!!! Za 100 !!!
08.04.2006 11:13:00 | breet
Krásné, snové a mrazivé zároveň.Těžko k tomu něco dodat,snad jen tu stovku.
05.04.2006 09:01:00 | Branwen1
...a já v ústech chuť po malinách,
na krku sodalit, jitrocel v dlani,
toulám se po lese, další bylinky sbírám,
co hojí rány... ;o)
05.04.2006 08:15:00 | Cecilka
