Haiku IV. - XXV.

IV.
Jsi zamyšlená,
jako vrba v hladině,
takhle tě neznám.

V.
Chodíš často ven,
jako vítr na pole
já zůstávám sám

VI.
Čas chvátá, tiká
čekám, zázrak stane se,
tak někdy jindy...

VII.
Jak vrchol Fuji,
hledíš do modrých dálek,
však nevidíš nic!

VIII.
Když Yokohama,
večerem probouzí se,
ty mi usínáš.

IX.
Jsi jako bonsai,
vypadáš mladá staře,
já tě tvaroval!

X.
Padá jehličí,
prastarého modřínu,
tiše krvácím.

XI.
Tisíc krásných slov,
říkáš, když nejsem s tebou,
a když jsem? Mlčíš!

XII.
Sakura kvete,
tvé vlasy voní jarem,
stále odmítáš...

XIII.
Vidím dno šálku,
skrz malou kapku čaje,
nedopila mě!

XIV.
Když vadnou listy,
naší čajové růže,
my okříváme.

XV.
Nikdy jsem nebyl,
jak modřín bývá v zimě
jen opadavý.

XVI.
Poslouchám řeku,
jak něžně rychle plyne,
jen já jsem hluchý.

XVII.
Čekám až ptáci,
přinesou znovu jaro,
zima se brání.

XVIII.
Dnes prší krásně,
tak jako už dlouho ne,
tvé oči září.

XIX.
Slyšel jsem vodu,
jak pádí po kamenech,
jsem hluchý stařec.

XX.
Všední zážitek,
jak zurčení potoka,
ty jsi však jiná.

XXI.
Nikdy nemáš dost,
jak nevyhaslá sopka.
Chápu tě vůbec?

XXII.
Projdeš zahradou,
tak pyšně jak zlatý páv,
jen krásná slupka.

XXIII.
Jsi unavena?
Životem, nebo smrtí?
Ptám se hladiny.

XXIV.
Dnes ráno sněží,
kopce zalité sluncem,
mé srdce taje.

XXV.
Poslouchám ticho
a všichni kolem křičí.
Co posloucháš ty?