A Ty, klidně spíš…

Sním o tom, jak rozbít mříže
melancholie, úzkosti a deprese.
Noci bez hvězd a měsíce,
chladnému polibku jsou nejblíže.

A Ty, klidně spíš,
nic netušíš.

Strach nechává na polštáři šlápoty,
nad hlavou smějí se andělé temnoty.
K ránu začínají ptáci zpívat,
temné stíny v rozích se skrývat.

A Ty, klidně spíš,
nic netušíš.

Krátký je den, zas je tu ten sen
a ty mříže v něm.
Na polštáři objevují se první ťápoty,
z koutů vylézají přízraky.

A Ty, klidně spíš,
nic netušíš…

Sním o tom, že rozbiju mříže,
až ráno do šeda zbarví se nebe.
Snad bude lépe,
snad bude lépe.