Samota
Samota
Anotace: zase jsem smutná
Sedím tu nad rozlitým vínem,
v duši mám smutek,
v srdci žal.
Nesnáším samotu, já se jí bojím,
a ráno musím jít zase dál.
Rána jsou černá,
i když svítá,
brýle si opět nasadím.
ten, kdo to nezná, nepochopí,
jak těžký je být sám.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk05.05.2006 09:13:00 JardaCH
No vidíš! Tahle se mi docela líbí. Snad proto, že vím,že
Samota je smutná holka která nepohladí
Když už si s ní jednou začneš nikdy tě nezradí
(Já vím, taky mi tam hapruje rytmus.)
04.05.2006 08:59:00 Cecilka
...tak to nic snazšího není,
nežli dveří otevření,
až na cestě objeví se ježibabí chalupa,
čekám tě, zkus jen lehce zaťukat... :o)))
29.04.2006 18:09:00 semiramis
Tak to je asi nejlepší báseň, kterou jsem od Tebe četla. Moc hezká, akorát smutná. Usměj se, bude líp.
29.04.2006 15:39:00 uživatel smazán
Jsi sluníčko na nebi,tak sundej brýle.Jinak bude pořád zamračeno.Udělej radost mě i sobě a já budu čekat na tvou báseň o slunci.
29.04.2006 15:19:00 Epona
Teď nevím, kdo je na tom líp, jestli ten s růžovými brýlemi nebo černými...ale v každém případě, toho s černými čeká příjemné překvapení, když je sundá...u těch růžových to bude asi horší...Po světě chodí tolik úžasných lidí, ale protože se těžko hledají spousta lidí to vzdá...ale pak o něj najednou zakapnou, když to nejmíň čekají. Pěkná básnička.
