O kostce

Anotace: Tohle byl klasický scénář. Miloval jsem ji, ona mne ne. Na jedné z dlouhých procházek jsme našli obyčejnou dlažební kostku. Chtěla o ní napsat básničku, tady je. Samozřejmě lze užít jednoduché substituce kostka=dívka.

Musím se zas' ptát sám sebe,
co mne k této kostce vede?
Co je to ta vnitřní síla,
co mé srdce k ní tak volá?

Přemýšlím a je mi smutno,
proč bojí se tak mojich rukou?
Proč když ji hladím pohledem,
zdá být se pouhým kamenem?

Tahle kostka je tak jiná,
možná proto osamělá,
však nevěřím, že uvnitř je,
zakletá do kamene.

Vždyť ta kostka, já to vím,
když tak tiše vypráví,
čeká, že ji někdo snad,
bude mít jen trošku rád..

Žádný z vás snad vůbec neví,
co ukryto v té kostce něhy,
má přec duši, proč by ne?
Nemá srdce z kamene!