Prázdnota

Anotace: Tuhle báseň jsem napsal s malým přispěním V. Bednáře, D. Veverkové a I. Veverkové. Byli mi menší inspirací.

Prošel jsem prázdnotou plnou stínů
Teď kráčím dál chodbou nekonečnou
Míjím zástupy padlých hrdinů,
kteří zmizely v prachu na cestě za slávou věčnou

Chce se mi spát,
ale touha mě žene dál
Opravdu není čas,
na to, abych se bál

Se skloněnou hlavou
jdu vstříc městu nesplněných přání
Stíny jsou mi v patách
cítím pohledy jejích tváří

S polozlomeným srdcem
jdu krví padlých potřísněnou strání
Už cítím nadějí,
na východě hvězda vítězství září

Chce se mi snít,
ale touha mě žene dál
Opravdu není čas,
abych se bál

Prázdnota je za mnou
Stíny už zmizely
Však pořád cítím,
jakoby stále na mě jejich oči hleděli

Vyhrál jsem zpět svůj svět,
ale není to jen klam?