Realita

Anotace: deprese mě pomalu ale jistě opouští, už vím, že jsem sama

Možná jsem holka hloupá, bojím se,
bojím se rána, co příjde,
bojím se slov, která zradí,
bojím se však i těch, co hladí.

Možná, že někdy, za chvíli,
co já vím,
otevřu oči a uvidím,
jak všechno se mi ztrácí.

Po kapsách už lásku nehledám,
brýle černé jsem odložila,
v duši se smutek usadil,
nezbývá mi už nic...jen abych žila.