Vím, že jsem
jen jednou z mnoha zastávek,
už jen hladce projetých
na trati tvého couráku,
a míjíš mě svým roztěkaným pohledem,
při cestě do bláhově nakukujících zítřků,
slunce schlíple leze do mraků,
když sprška májového deště,
rozvoní navlhlým prachem vzduch,
vláčně stoupá opar,
do korun mladistvě oděných bříz,
a smích tvůj zní,
i štěrbinami tvých očí blýská,
nápoj plné sklenice má říz…
Jen mně,
tak nějak divně,
tak divně se mi stýská…
Moc krásné stýskání, ne že bych ti ho přál, ale popsala jsi ho nádherně. Dávám stovečku, snad to to stýskání maličko utlumí.
12.05.2006 22:35:00 | risik
pěkná je a též dokládá, že se dá působivě básnit polovázaně Pla-ton
09.05.2006 19:44:00 | pla-ton
Teda děvče, báseňka sama o sobě krásná, ale ty poslední tři řádky jí udělaly duhově prožitou.. :-)
09.05.2006 19:40:00 | Buližník
Ač opět mírně smutná, přece jen krásná. Jó jaro dělá divy. Zase tě poznávám.
09.05.2006 19:34:00 |
opravdu, konec mě dokonce překvapil, ale i tak moc pěkně na všechno navazoval... jak já se zasnila
09.05.2006 17:44:00 | Nausika
Líbí se mi - obzvláště dvě první sloky. Má hezké obraty. Nestýskej si, vždyť je krásně :-)
09.05.2006 11:11:00 | Keilanne
Krtico, mě tedy oslovila velmi...
(z technického hlediska bych se ještě jednou podíval na první strofu:.."Vím, že jsem,jen jednou z mnoha zastávek,už jen hladce projetých.." -osobně bych čárku za JSEM vypustil a vypustil bych jedno JEN...)
09.05.2006 08:37:00 | skaj