Slunce tahá drny za pačesy,
pošťuchováno náporem jara,
a háže zrcátka do očí zahleděných,
povrchem třepetavých listů,
kolem kypí probuzené mládí,
i v květech sedmikrásek svítí,
a do ucha ze sluchátka brouká,
Gary Moore svým vtíravým hlasem,
rozechvělá, stýskavá vyznání,
přítulně zalézají pod kůži,
s bodáním v slabinách se šíří,
když míjející zálibně kouká,
jen vědět,
že dávno ujel autobus,
to už se nenosí,
stejně jako to vtíravý blues,
i když slunce tahá drny za pačesy...
Tak takhle nějak na mě včera taky působilo jaro...i s těmi rozechvělými, stýskavými vyznáními...Moc pěkná!
16.05.2006 07:47:00 | Keilanne
ne, blues do sluchátek mi nebrouká
však mládí se ve mě také probudí
pak sedmikráska na klopě mi kouká
a já jsem ten, co zálibně hledí...
J.C.s
15.05.2006 22:19:00 | j.c.
slunce tahá drny za pačesy...moc pěkné...celkově je to hodně příjemné...budu se tady muset nějakou chvilku zdržet a pročíst další...děkuji za komentář,někdy prostě rýmy nejsou,ale jsou jenom větná spojení myšlenek..díky.jinak za 100. :o)
15.05.2006 17:06:00 | Jitucha1
Někdy je dobře, že autobus frnkne do dáli...
kdybychom nešli pěšky, mnohé bychom nepoznali...
a třeba si víc vychutnáme
to, že prostě "máme"... :o))
(Kašli na autobus, koště je lepší... ;o)))
15.05.2006 11:33:00 | Cecilka
Ale co je blbých třiadvacet let proti staletím a tisíciletím atd., která na to má voda.
15.05.2006 11:13:00 | JardaCH
!..že dávno ujel autobus..." - za chvíli jede další, nikdy není pozdě a Gary Moore má dobrý pecky... :-))
15.05.2006 11:11:00 | skaj