Anotace: ... .. .
V dlaních svírám nevlastní dítě
ze své hrudi vytržené
tlukoucí srdce
Kostelní zvony vykřikují do noci
němé tóny zděšení
slova strachu
Hajej dítě v mé kolébce dlaní
plakej dál své rudé slzy
svou hořkou krev
Hajej dítě v nekončícím spaní
co přinesly mé ruce
mé dotyky
V dlaních si maluji vzpomínky
již dávno mrtvých snů
krví dítěte
Kostelní zvony zírají do tmy
v koutě leží srdce
už nebije
Pisnička má pravdu,
prečo tak smutne?
Aj ked si myslím,že
raz,dva,tri,
smútok k životu
fakt patrí...
18.05.2006 08:06:00 | džemo
Srdíčko bych vrátila, tam kde je jeho místa, tam kde je mu dobře...
Básnička hodně povedená. Silný obsah, smutek čiší z každého písmenka..
16.05.2006 22:07:00 | makretka
Kostelní zvony zírají bez hnutí do tmy - já zírám bez hnutí do tmavomodrého moře s bílými zrnky roztroušeného písku, slaného, pálí do očí - co jsem to chtěl říct?
Srdíčko, vrať se na své místo a nech se pohoupat laskavýnma rukama, až zazníš čistým hlasem ...
15.05.2006 21:19:00 | Hary_nš