Anotace: Mé vlastní trápení
Bloudím.
Jdu stále dál a dál.
Neslyším,nevidím,nevím kam.
Srdce mé ukrývá se v temnotách.
Hledám pomoc.
Nenacházím.
Tu náhle slyším hlas.
Říká
„Děláš to dobře,jen tak dál".
Nechápu a nerozumím.
Vždyť já bloudím.
„Kdo jsi?".Ptám se.
„Tvůj strach".
Pro mě jsou všechna moje díla dokonalá,nechci na tom nic měnit.
18.07.2006 17:56:00 | Carolin Pandora
opravdu jako zpověd je to pěkné ale básen mi v tom pokulhává, více rozvést a trošku okořenit záhadností a je to dokonalé
16.07.2006 17:26:00 | Pavel Kotrba
Docela pěkné, ale strach z čeho???
19.05.2006 15:46:00 | Isabella Monvoisin