Anotace: ty spíš a já ... dělám pokusy ...
Přesýpám život, zrno po zrníčku
a hledám chvíle ve tmě strávené,
pak zase ty, co byly na sluníčku,
ty co jsou do zlatova přiopálené.
Kolik je kterých není dáno zjistit,
ani mě ani žádnému jinému z lidí,
mohu tě v temných chvílích jistit,
každý to zdá se pohledem svým vidí.
V tvé temné noci jistoty není třeba,
pevnými kroky krájíš ostří nože
a krev co skápne se velmi rychle vstřebá,
tam dole, kde steleš si své lože.
Pokaždé, když večer ukládáš se k spánku,
já raděj na stráži tu za tebe bdím sám,
otáčím zvolna dnem nahoru tvou slánku
a zrnka nocí padající v tichu počítám.
Jedna, dva, deset, sto, ticíc, milión,
v tom moři tvých slz se asi utopíme,
náhle tichem zazněl cizí dlouhý tón,
to zvoní budík - však oba jinde spíme.
jiní to přede mnou vyslovili lépe
jen dodávám:
je moc krásná a taky moc smutná...
21.05.2006 14:02:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Hezké sdělení, takový problém té vaší situace. Ale je vidět, že láska na dálku opravdu exisuje... 100
21.05.2006 13:28:00 | Trapné děťátko
Snad Hary rekl vse co melo byt receno. A nebo ne? To netusim... Ja jenom vim, ze tahle basen ve mne vyvolava zvlastni pocity..vesele i smutne a takove jine..a tak..
100
21.05.2006 11:41:00 | BlackTangerine
Tohle je zvláčť krásné. Po několika básních, kde jsem se více kriticky vyjadřovali ke stavbě veršů, nemám už teď nic co bych viděl v vytknutí - a naléhavost sdělení je tu vysoká.
Připomněl jsi mi znovu mé "telegramy" připsané Lence, dávné nádherné a nedožité lásce.
21.05.2006 00:24:00 | Hary_nš