Dva černí jezdci bez svých stínů,
vedou svůj stroj slunnými stráněmi,
vítr si hraje s mojí hřívou,
suzuki zpívá blues nezkrotnými třásněmi,
jedem vstříc svému štěstí klikatou silnicí.
Dva černí jezdci,
stejní, a přece jiní,
tisknou se k sobě víc a víc,
jen já mám strach,
že ti, bráško, uletím.
"Drž se pevně, však zvykneš si!"
Poprvé v sedle motorky,
se silou odporu svádím vzrušeně boj,
poprvé na křídlech obzoru,
řítím se za svým dalším snem...
Zdravím, tak jsem si našla čas a pročítám. Hm, úplně chápu, jak si se musela cítit, taky jsem párkrát vyrazila na takovouhle bezstarostně starostnou jízdu. Tou první slokou si mi nádherně chytila uzdičku fantasie, je bezvadná a celkově to bylo moc příjemné počteníčko.
......................................................
Moc ráda jsem tě poznala. Už se těším na příští sraz, tentokrát už se snad rodiče ani nebudou bát. No a třeba naviděnou v Brně,...tak ať ti ty zkoušky vyjdou.
26.06.2006 08:59:00 | Epona
bezstarostná jízda co? :)
Ahoj Moni, tqak uvidíme tě v brně na sraze... básnička výborná...
31.05.2006 10:10:00 | Palička
tak tohle je jeden z mých snů, motorka...
zatím zůstává nesplněný :o(
přeji hodně krásných a šťastně ujetých kilometrů
a děkuji za komentáře
27.05.2006 22:19:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Spoustu kilometrů:o) a drž se, pevně:o)))úplně mi při té básničce vítr čechral vlasy:o))
27.05.2006 17:43:00 | Sunny