Tvé dlaně jemné jsou,
jak chmýří pampelišky.
Však vítr je nerozfouká.
Tvůj dotyk hladí mě,
jak kožíšek lišky,
ale stisk nepokousá.
Tvá náruč pevná je,
jak žulová skála
jemnou nití tkaná.
Má duše, ta se chvěje
a v stříbřitém snění
v klubíčko se změní.¨
Do tvých dlaní spěchá,
ač jí všechno leká, ví,
že tam nalezne pochopení.
Mně nezbývá než blahopřát...
k tomu, co můžete si dát...
:o)
(jinak souhlasím s Mourkem!)
11.06.2006 14:51:00 | Cecilka
Ještě nejsme všichni :o)
Že jste se takto našli - to náhoda rozhodně není.
Jinak by těžko nastalo na tebe tohle působení.
Časem to určitě poznáš sama...
30.05.2006 22:15:00 | Mourek
Jsem ráda, že se vám líbí
to mé skromné vyjádření
obrazu působení.
Děkuji za ty milé komentíky :-))
30.05.2006 18:09:00 | Roko