Potěšení ze smrti nesmrtelného

Anotace: Naturalismus se pro básně příliš nehodí, tak jsem se pokusil vytvořit takovou dekadentně naturalistickou báseň...

Hleďte, zde chcípá básník, ve smrtelné křeči
Rozpářem mu lebku, vyvrhneme střeva
Za jeho činy, za jeho řeči
Říkal že je lepší, házel na nás naše viny

Pijeme zvratky
Jsme děvkami života
Šukáme s ní její hrátky

Sám ožíral se hnusem, místo vína chlastal krev
A děvky?
Každou druhou položil, nám nadával do kurev
Znal jejich těla, rozkroky a ňader stíny
Je pytel hoven před náma, my nejsme ty špíny

Znetvořeným trhá tělem, tlamou chrlí šedou pěnu
V hnoji leží jako zvíře, plive po nás ve svém hněvu
Vykopněte ostré zuby
Vždyť děláme to v dobré víře
Ať vyvrhnem mu jedy z huby

Na zem padla hrstka kostí
Z dásní tryská krev
Polykej, bastarde, polykej svou krev!