Vzpomínej...
Vzpomínej...
Barman si už svlékl vestu
poslední si sklenku dej,
máme ještě domů cestu,
kde bydlíme, vzpomínej
Jsme u radnice na náměstí?
Tenkrát to byl "happy day"
i neznámí nám přáli štěstí,
na to dneska vzpomínej
Náš dům je přec modrobílý,
že jsem nějak mimo děj?
říkáš, že ho zateplili,
jakou má barvu, vzpomínej
Jen po schodech se tady chodí,
ten výtah prý není OK,
v kterém že jsme na poschodí?
mlč a raděj vzpomínej
Jsou to dveře páté, sedmé?
ještě nikam neklepej,
některé snad odemkneme,
jak jmenujem se, vzpomínej
Že jsme vůbec ráno stlali!
Jak kouzelná to epopej,
kdysi jsme se milovali?
na to také vzpomínej...
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Jaké je to asi mít svou ŽENU? Dovím se to někdy? Mám se těšit nebo bát? Že mi jednou jenom vzpomínky zůstanou, z toho mám možná ještě větší strach.
Každopádně mě tohle "trefilo" do duše s maximání přesností!
08.08.2006 21:32:00 | G30R63
Krásné verše, škoda, že tolik autorů zavrhlo rýmy. Na tomto dílku je vidět, jakou mohou mít sílu. Jasná jednička.
15.07.2006 13:42:00 | weitinger
Dobre že si mi to pripomenul
Dnes máme s manželkou 40 výročie
Idem pre kvetiny a darujem jej tvoju báseň
Najlepšie básne vznikajú keď je tichá domácnosť
Díky seniore!
10.06.2006 08:41:00 | Luboško
...díky za to svatební naladění...
...ještě teď vnímám jeho "znění"... :o))
08.06.2006 15:46:00 | Cecilka
Já vzpomínám si- a znám číslo domu
a taky patro a vím ,kde je ten byt
V duchu zase slyším to vyvánění zvonů,
já slíbila Ti navždy s tebou žít
Já vzpomínám si - to nelze zapomenout
Ty jsi měl smoking, já vlečku barvy lila
Byl jsi mi mužem a já Ti byla ženou
než zubatá s kosou nás navždy rozdělila...
07.06.2006 17:21:00 | Branwen1
Jéééé, to je tak hezký, že jsi ji dovedl domů...a vzpoměli jste si? ...jak se to dělá :-)))
Jsem holka s čmouhou na duši
a přesto toho nelituju
když srdce se mi rozbuší
do snů mu zase klidně vpluju ;-))
06.06.2006 21:12:00 | no
proč se mi zdá tak smutná
když je tolik krásná...?
06.06.2006 20:47:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
Někomu zůstanou jen ty vzpomínky,
skládá si je do krabičky, jak malinké kamínky.
A až pak jiný bude ho mít rád
s kamínkama už si může jenom hrát.
Už nebude muset smutně vzpomínat.
Je fajn,že máš s kým nad barvou domu přemýtat.
Líbí. 100*
06.06.2006 19:37:00 | Roko
