Anotace: ...
Nářek nese se nocí prázdnou
vzdálený pohled srdce
navěky osamělého..
Dítě, hledač snů
zamotán v pavučině hvězd
učedníkem se stává
Tam...
daleko v čase
Na nebi nočních poustevníků
vztahuje naposled ruce..
Z kapes vytrácí slzy
a další sen smrtelníka
byl vyryt
na hrobku kojence
...
Přečetl jsem začátek a skoro si povzdechl (otráveně): "Zase to samé ...", než jsem dočetl do poloviny, po otravě ani stopy - a konec mne našel v ohromení a hlubokém zamyšlení.
06.06.2006 23:31:00 | Hary_nš
Vrátil jsem se sem po přečtení asi 25 básní zpět. Nemá cenu hodnotit každou zpětně zvlášť, protože jsou všechny výborné a doufám, že v co nejkratší době se pročtu až k té první. A kdyby se podařilo ty metafory častěji svázat do rytmického rýmu, tak síla, která z toho půjde bude obrovská a bude strhující, neboť i teď v převážně volném verši (alespoň těch pár zpět co jsem četl) je veliká.
06.06.2006 20:31:00 | Blazius
ahoj.. tak zase...jako vždy
plus bonus
že je z toho něco odovídající mé "právě náladě"... :(
06.06.2006 18:54:00 | Kristýna M