Anotace: ...
Nejsi tu,
a přesto bys být měla,
exitus
všeho cos kdy chtěla,
nelíbí se
ti ta zmítající těla
zalíbí se
ti snad tvoje cela.
Budeš tam
zavřená jen krátce, snad.
Přísahám,
než najde se, kdo má tě rád.
Přešel věk,
ty stále sama v cele,
nečlověk
dal ti své srdce celé.
Teď se díváš
na tepající rudý sval,
nepospícháš,
vždyť život půjde dál.
Je v tom trochu vzteku a hromada smutku a spousta očekávání - trochu mě z ní mrazí.
13.06.2006 16:12:00 | Písnička
tahle se mi, Jirko, moc líbí...
vyolává mé vzpomínky na dobu, kdy já jsem byla v cele...
pak přišel jeden, co vzal si mé srdce, celé...a vrátil mi ho pošlapané... jo, i to se s láskou stane :o(
12.06.2006 22:50:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd
libi se mi to moc i slza mi ukapla jak jsem to cetla mozna to bude tou basni mozna ze jsem ted moc precitlivela sama nevim ale oslovila me a to je dulezitejsi jako vzdy zas pekna :-)
11.06.2006 15:04:00 | 89Rosa
Zní to trochu trhaně, ale míří to přímo k cíli. Skoro slyším údery sochařského dláta, otasávající nepoddajný mramor, mramor srdce.
Nakonec se přikláním k maximu.
10.06.2006 23:06:00 | Hary_nš