Anotace: *-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*-*
Víčka utápí se
v roji slz.
Čas zlehka umírá
a matička
Luna v mlžném obětí
oplakává syna.
Duše zemřelých
řvou jedna přes druhou,
však slyšet je
jen šumění
vypařujících se duší.
Ladné křivky
bodají hranami
do srdcí náměsíčných
držících prsy matčiny.
Utopen láskou
čas chrčí
na svém loži
probodaném noži
lidských snů.
Jako bych tam cítila strach a bolest...hrozně se mi chce Tě pohladit a říct:"To přejde,hochu..."..ale vím,že to takhle nejde...
15.06.2006 16:30:00 | Harr
krutě borec, kdysi sem měl taky takové sny no netakové ale byly také strašné
11.06.2006 22:21:00 | Pavel Kotrba
četla jsem...
11.06.2006 18:55:00 | Jasmína zatoulaná z hvězd