Z okna vlaku je svět jinačí
Slunce mrká v listí
včerejším i dnešním
teď je tuhle
tu se schová za horu
Vesnice a města střídají se
jak trpaslíci s lopatkama
Pitná voda
nepitná
mi říká
můžu
nemůžu
něco jsem tam nechal
v batohu snění
na příští zvětšení
Tolik štěstí
tolik hrůzy
během chvilky z tvých očí
Štěstí už jsem zapomněl mít
od hrůzy ti pomůžu
Jen pár týdnů
snad i roků
a poznáš
uvidíš
...se teda omlouvám a příště tě na ty knedlíky pozvu včas :-))) Ne, líbí se mi to a nevím proč mi to je tak blízké...asi budu přemýšlet ...au au au :-)))
03.07.2006 16:03:00 | no
Dík, literární (tak to je příšerný slovo, čím by se dalo nahradit?) začátečník zrovna nejsem.
16.06.2006 12:43:00 | weitinger