Anotace: I nejsladší slova mohou být klam.
Lháři
Zalhal, když odcházel.
A sobě sám pak znovu,
Když štěstí rozházel
A sám sobě tvrdil,
Že jeho srdce je z tvrdého kovu.
Ona to věděla,
Též zalhala snad.
Jen ústa k sobě tisknout nechtěla,
Když říkal , že má ji rád.
05.08.2006 23:56:00 uživatel smazán
Když jsem si báseň začal číst, měl jsem úsměv na rtech... Ale jakmile jsem ji dočetl, zamrazilo mě a úsměv přešel, protože jsem si uvědomil, že je to i o mě...
17.06.2006 07:20:00 Bean
když si tělo poručí..
lžeme..
sevřeni do obručí..
vřeme..
a potom..
se bezúhoně, slastně
třeme..
naplněni aktem
(bez doteků rtů)
dál svou cestou
jdeme .o))
16.06.2006 21:38:00 BlackTangerine
Lži sou v dnešních dobách všude... třeba sou občas jen minimální, ale prostě sou. No, možná je jedno procento vyjímek, nevím... Každopádně tobě dávám procent hned sto, a domnívám se, že sou zasloužené.
Líbí se mi, že je to tak jednoduše psané, a přec to nezní jednoduše. A má to takový jinčí rytmus, a se mi teš líbí... a tak..Myšlenka taky good. :)
16.06.2006 17:08:00 Epona
No, tak tomuhle rozumím, takoví děsní lháři všici jsme a po štěstí si sami šlapeme. Moc pěkné.