_Život_

Život je jak autobus,
ten, ve kterým sem Tě potkala,
ten autobus Brno-Kroměříž,
na kterej si tři hodiny čekala.
Ten autobus kde jsme si prvně
(a naposled)
byly blíž než kdy dříve,
ten, ve kterým tys psala slohovku
pro Tvou milovanou češtinářku
a dávala mi ji číst…

Život je jak autobus
a samotný čekání na něj,
ten autobus Brno-Kroměříž
a všichni ti, co v něm seděj.
Ten autobus, ve kterým
sme si řekly tolik vět
během necelých dvou hodin.
Slyším Tě mluvit ještě teď
o Tvých prarodičích a učitelích
o tý naší škole úžasný
a o problémech doma…

Tvůj život byl jak ten autobus,
co jezdí na trase Brno-Kroměříž.
Nebejt tý bouračky, jezdil by dál…