Mechová

Zrychlený dech
od samého smíchu
-tři tváře omalované pastelkami

ve voňavé trávě
pavučinky deště rozvlní

-válí sudy

a hradbou pyšných smrků
tichounce zašplouchají
vlnky barevného rána
v moudrém
zelenkavém tichu
-to k moři otázek
po důvodech slunce
vyplouvá pohádkový vor
prsty břečťanu zahalená-brána

mechové čupřiny
dusí ze dna země
horkost prozření
než neskutečno odvane
trojhlasný smích
Kam noha lidská nevkročila
teď tlukot velkých srdcí
tajemstvím opřede
a zamkne na maličký
klíč

sklání se větev majestátných
stromů,
když hrdě vítá dobrodruhy
Kapka čirá hladí duhu
-závoj mlhy

pod bílými teniskami
praská nedočkavost z jehličí
na obloze kluci lesa

-jednohlasně zakřičí
póómóóc
nebe i zem oddychují
po cestách z pryskyřice
tři chlapci lapou po dechu
míhají se mezi kmeny,utíkají
než dostihne je čas

..a ztratí k lesu klíč