Jaká jsem...

Jaká jsem...

Anotace: ...venovala bych ji Tomasovi...

Začíná se ztmívat,
světlo zhasíná,
svíčka dohořívá,
tak sladce se usíná.

V přeplněném světě já jsem sama.
Když ostatní běží tak já stojím.
Jen v létě je mi vždycky zima
a při smíchu jiných brečím.

Já jsem negativ k odpovědi ano,
vstávám večer a spát jdu až ráno.
Modrá tráva a zelený nebe,
tak budu působit i na Tebe.

Černobílý život má pro mě barvy duhy,
jsem prostě jiná,tak už to chodí.
Naruby Ti zpřeházím život,
jsem lež i pravda často se měním.
Autor 89Rosa, 26.06.2006
Přečteno 297x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (2)
ikonkaKomentujících (2)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

ano tohle se mi už líbí víc má to něco do sebe i nějaká metafora tam proklouzne, máš pochvalu

26.06.2006 17:32:00 | Pavel Kotrba

zlati..ucházející dílo...

ale máš tam pravopisné chyby... :)

26.06.2006 15:52:00 | Kristýna M

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí