Začíná se ztmívat,
světlo zhasíná,
svíčka dohořívá,
tak sladce se usíná.
V přeplněném světě já jsem sama.
Když ostatní běží tak já stojím.
Jen v létě je mi vždycky zima
a při smíchu jiných brečím.
Já jsem negativ k odpovědi ano,
vstávám večer a spát jdu až ráno.
Modrá tráva a zelený nebe,
tak budu působit i na Tebe.
Černobílý život má pro mě barvy duhy,
jsem prostě jiná,tak už to chodí.
Naruby Ti zpřeházím život,
jsem lež i pravda často se měním.
ano tohle se mi už líbí víc má to něco do sebe i nějaká metafora tam proklouzne, máš pochvalu
26.06.2006 17:32:00 | Pavel Kotrba