Omyl bez návratu

Anotace: Omluva za skutek jenž neměl se stát, prosba o zapomění chyby mé jenž mne tolik bolí, nechtěl jsem, lásko, odpusť mi prosím.

Vzdušné zámky klesají,
nápor větru ze srdcí darovaných medvídků.
Slibné včerejšky v slzách se brouzdají,
myšlenky lásky řečené potají.
Jedna chyba vrahem všeho dobra,
slzy kanou přes kresby klenby oční.
Černá barva myšlenky noční.
Ponurá rota armády spásy,
obava ze smutku, zničení krásy.
Den kdy slunce nesvítí,
oči pro smutek budoucnost nevidí.
Snaha návratu nemožná,
rty zvrásněné, tesknota obrovská.
Slzy radosti hasnou,
já chci lásku něžnou.
Omluva za skutek omylný.
Já nechtěl ublížit,
odpusť mi lásko, odpusť skutek mylný.