Anotace: Takto si se sebou povídám, když Ticho, za kterého tuhne krev, trvá příliš dlouho. Je to otázka času?
Hnětena jak svíce klínem
hořce ubývám do času
jaké je dohlédnouti konce?
prohra králů v usmíření?
vůle zdechlá
jež slibem krmí
skok věže z výšky člověka?
POMNI
že nemusíŠ vůbec nic
tleskej si s hranou postele
/když jsi tak sama/
křísíš život svítiplynem
jak pomatení v kostele
Janele!
/alespoň láskou k sobě/
ach, dlouze sedíš
v sudbách dlaně
tiše i před sebou
hledáš řeky v kůži marně
vínek se nevešel
POMNI
pětkrát se postav
třikrát lehni
měř dvakrát život
jednou řež.
...souhlasím se skajem...neubíráš si náhodou roky ;-)?!
Moc dobré Janele :-)
03.07.2006 14:06:00 | no
Subjektivní sebeuvědomování, mlhavě překvapivé a zanechává zmatek a nepokoj v duši a to je to co báseň má dát, nepokoj, nepoznanou radosta a vzrušení. Pošli to nakladatelům k posouzení!!!
03.07.2006 11:36:00 | Jarky
"...křísíš život svítiplynem..."
Tvoje věci jsou zkrátka "jiné"...zralé....někdy se mi ani nechce věřit, že je Ti 21, jak sama o sobě uvádíš...
03.07.2006 10:59:00 | skaj
Něco mi u toho chybí,něco co by tomu dalo grády,ale jinak pěkné.
03.07.2006 09:56:00 | temnezakoutimojiduse