O pravdě

Víš, pravdo, ty ale dokážeš být někdy pitomá,
říkáš, že tě mám unést, ale řekni, kdo na to má,
jsi tak skutečná, dokážeš tím dokonale otrávit,
co se durdíš, nechci lhát, jen si tě sem tam upravit,
vím, že jsi pouze jedna,
chci ti jen občas na kráse přidat,
někdy určitě ano, ale nemůžu se ti
stále na milost vydat,
nebuď tak upjatá, půjč mi slova, co se k tobě nehodí,
trvej na nich, snad mě tvá zarputilost neshodí,
život není jen o tobě, nebuď tak sobecká,
nemůže být celý rok jen tvá sezona lovecká,
ve své podstatě tě mám rád, snad mi rozumíš,
jsem rád, že tu jsi, vždyť tak krásná být umíš,
ale někdy, bohužel, dokážeš být nevhodná,
no tak, pravdičko, buď ke mě holka hodná.