Mí ze tmy příbuzní
jsou ze zdí zrezlý skoby
hlasy co ze snů zní
a nebo ze záhrobí
tak jako můry v zmatení
a hlína co se drolí
když míry bere pláteník
a černí prostřou stoly
truhláři za tu rakev dík
a skříň obydlí moli
a sem tam taky babskej vzlyk
a vrána od údolí
marně se chytáš za knoflík
a černíš hubu sazí
proč když se nahej narodíš
v hadrech tě peklu vrazí?
..Pak v žáru z plomb
smrad amalgánu
a k ránu
z kytek uschnou vázy
pověste z futer do průvanu
oděný křížek do mosazi
a povězte těm co jsou v pánu
jak mi tu byli všichni drazí