***...***...***

***...***...***

Anotace: musela jsem, jen na chvilku, chviličku

Tu černou šmouhu
sám jsi namaloval
na obraze mého života
snažil ses…
vím

A přitom štětec bílý byl
smutek toužil skrýt
namísto toho bolest
objala tvou
- mou siluetu

To stíny ukradly
tvé duši světlo
a tys ani lucernu nezapálil
nebyl čas?
Snad…

jen kolem kroužil smrtihlav
- v kruhu spících molů
co v tichosti vyrvaly ti tepající teplo
Autor Nausika, 13.07.2006
Přečteno 356x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (13)
ikonkaKomentujících (11)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

jsi mistr metafor, dala bych jich tam víc, umět to tak dobře

13.02.2007 20:39:00 | Miskitka

Nausi ty básničky jsou hrozně moc dobré, opravdu jsou. Tak zvláště se čtou a tak zvláštně mě pak bolí u srdce, víš...nejsou jen tak zbůhdarma psané, ale dokážou něco zanechat a vryjí se ti pod kůži...škoda, že my dvě píšeme tak smutně, já ti budu posílat citáty, budu se ti snažit každý den nějaký poslat, prostě si myslím, že svět je hezké místo:)) a že my dvě to jen musíme pochopit

17.11.2006 20:29:00 | Sunny

ta je parádní !

11.09.2006 13:54:00 | skaj

Dokážeš-li být smutná, tušíš, jaký je skutečný život. Dokážeš-li plakat, tušíš, že lidé občas trpí. Dokážeš-li o svém žalu psát, tušíš, že se chceš odrazit ode dna. Tak se odraz a on tě někdo chytí.

05.08.2006 12:58:00 | Epona

pláčeš vločky
jak city
chládně umírají..
..mlčky..
uvnitř tvé dlaně
v slanou vodu
tají

04.08.2006 20:23:00 | Palička

Díky, Georgíku, můžu na tebe krásně navázat: Ale o keramice to asi nebylo. Pěkná.

17.07.2006 19:13:00 | JardaCH

Stejně jednou všichni umřeme...

17.07.2006 18:19:00 | D.Angel

Tohle je moc povedené dílko a hlavně se mi moc líbí to o černé šmouze, která byla na začátku bílá. Takhle měnit barvy umí jen dvě věci - lidské city a glazury na keramiku

17.07.2006 17:27:00 | Mr.George

Moje milá Nausinko, už se mi moc stýská, musíme si někdy popovídat přes icq. Já teď budu mít trošku více času, tak se ozvu. Ta básnička je nádherná, moc se mi líbí, jaká slůvka vždycky volíš, i když je někdy bolí číst a bodají mě v srdci, protože vím, že jsi třeba smutná a trápíš se.Jenže my dvě už tak někdy píšeme, jsme šťastné a přesto skládáme smutné verše. Mám tě moc ráda, opatruj se. A děkuju za komentáře, pa Sunny

16.07.2006 17:11:00 | Sunny

černé šmouhy jsou ještě fajn ale horší jsou violetové stuhy, ty rozesmutní moje srdce, i když.......tovje básen mě nutí fantazírovat

stíny kradou světlo ale to jen do prvního rozžehnutí svíce

15.07.2006 14:25:00 | Pavel Kotrba

Co by člověk chtěl..v tomto depresivním světě..aby snad všichni byli šťastní? Vždyť to nejde. Ale proč?
Proč není depresivní jen svět kolem nás. Proč je depresivní i ten náš vlastní svět... Náš? Jen těch některých...
A já vím, že odpověď neexistuje.
*100*

14.07.2006 13:56:00 | BlackTangerine

Dílko je krásné, ale je mi moc líto, že jsi tak smutná...Přeju ať je ti zase brzo fajn a jsi šťastná. Měj se (= Ahoj

14.07.2006 11:05:00 | Ahimsa

...ani se mi nechcer k tomu nic psát..

13.07.2006 21:36:00 | skaj

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí