Anotace: Tolik andělů umírá naprosto nečekaně a tolik lidí naprosto zbytečně...
zábradlí držela se křečovitě
s nohou na chladném železe
druhou ze země váhajíc zvedala
a přikládala k její společnici
pohledem do hlubin rozhledny
hodlala zpečetit svůj osud
zasvítil blesk z posvátné oblohy
stisk její ruky povolil
tělo její hladil vzduch
hle, letěla vstříc osudu
a šumící stromy tušily
že už se nevrátí
nepohladí jejich listoví
tahle básnička by mohla být tak dobrá!! To mě štve. Dopiš ji a předělej a pošli mi ji na mail - wipesp@seznam.cz
prosím
14.07.2006 12:31:00 | pigeon
Možná nemusela skočit
možná se s ní někdo
nechtěl loučit
Nevšimla si toho
to se stává
Teď už jen květinu
mladík na hrob dává
Dost smutku, bude víkend!
14.07.2006 11:44:00 | smudlinek