Proč si lásko kreslíš oči
vždyť už jedny přeci máš
kvůli nim se můj svět točí
smějí se i blesky srší
někdy horké slzy prší
když se na svět podíváš...
Proč si krásko barvíš rety
jsou jak letní maliní
povznáší mne v jiné světy
svedly by i mnicha
slovy chvilkou ticha
podlehnou i nevinní...
Proč si zlato měníš tvář
miluji tvé vrásky
pro mne čiší z šedin zář
ty pak budeš věčně mladá
jen mé mládí ke dnu padá
stařec vedle krásky...
Právě jsem se do téhle básně zamilovala... Vinou zvláštní nálady jsem zalistovala celou touhle tvou sbírkou a tu a tam jsem neměla daleko k pláči... A pak jsem se zastavila u téhle a znovu musím zopakovat svou poklonu. Tahle báseň je pro mne dokonalostí, kterou bych zařadila na vrchol...
03.12.2006 17:09:00 | Angelon
Můj ty bože,
chtěl bych Tě číst za pár let,
(až víc poznáš tenhle svět)...
05.09.2006 17:18:00 | G.P.
Chvilku mi to sice trvalo..ono ja jsem takova pomalejsi..ale jinak je to uzasny..takovy smutny....ani presne nevim proc jen mi to tak prijde...
25.07.2006 10:04:00 | Lady Celebrian
Nechceš mi napsat, kam chodíš na inspiraci? Téma básně a tvůj věk mi hlava nebere..
20.07.2006 15:11:00 | Enšpígl