Přelud

Přelud

Anotace: Ale každý je máme...

Vždy, když se rozední
Na hřebík věšíš noc,
S náladou pohřební,
To víno má zvláštní moc.

Zase to cítíš,
Když v dálky se řítíš,
Myšlenky ovládneš až v hrobě,
Teď zatím vládnou ony Tobě...

Pozvedáš sklenici mizící v paprscích,
Pohledy slídíš však po pokoji,
Kdesi v Tvých myšlenkách padá sníh,
Teď ale rudý mok rány hojí.

Pobíháš po bytě,
Bráníš se zarytě,
Očím co sledují Tě,
Spletité předou sítě.

Pak, když se stmívá,
A hřebík osiří,
Někdo se dívá,
Jenž zrak má ostříží.

Tak jen to vzdej,
Dej se vstříc Osudu,
Marně si přej...
...Bránit se přeludu...
Autor Algernoon, 29.07.2006
Přečteno 312x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

mě se moc nelíbí to že tak často střídáš formu veršování je tam obyčejnější "aabb" pak pro mě nej "abab" a tak opět nudnější "aaaa" no ale myšlenak je zajímavá

29.07.2006 15:36:00 | Pavel Kotrba

je to klišé, bez koncepce, mimo rytmus

29.07.2006 13:30:00 | jarynbacin

Ta první sloka je úžasná, ale pak nejednou pocitově nic. Ten konec z krátkých veršů mě v ústech trochu škobrtá. Hmmm, asi už mám žízeň v tom horku... :-)

29.07.2006 12:50:00 | Buližník

Hmm.Dobré.
Taky bach sledoval duši ci netuší kam patří a co se snaží najít se v záměru osudu. To přijde až s věkem.

29.07.2006 11:02:00 | petrzal

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí