Po smrti matčině

Když matička zemřela,
slza jí pohřbila,
nešel jsem k domovu,
pít jsem šel z pokojů,
z bydliště zemřelých
odešel samotný
však vzpomínky zůstaly
a domů mě dovedly.
Já hleděl jsem do krabic,
otce jest polovic,
smutno mu přibývá,
a láska ho zanedbá.
Já odcházím někam pryč
chci si jít odlehčit,
tak kráčím tam do dějin,
nalézám hanby víc.