Čaká čo prinesie mu ešte život?
nie, ten sa už netvári vôbec milo
zostáva sám vo svojom svete
slová zamknuté v nevyslovenej vete
ani úsmevy malých detí
slnko mu už z nich nesvieti
rozum to cíti , duša plače
zlyháva telo už zase, už zase
aj slzy sú ukryté hlboko vnútri
stačí keď len sám tam smúti
na otázku "ako je ti" odpovie
mohlo by byť aj lepšie, veď vieš
v očiach mi vzniká more sĺz
musím ho však vysušiť
úsmevom v tvári, teplým slovom
aby mu zajtra lepšie bolo
aspoň o pár malých bolestiek
prečo len na to nie je liek...
..ach o bolesti napsalo se mnohé..
a každý zná..že nevypoví slovem..
co prožívá v té dané..drsné chvíli
kdy tělem proniká..a kvílí..řeže..sílí..
..ach o bolesti vět už tady bylo..
a každý za sebe ji citoval vší silou
jenž právě prožíval..ač chtěl jí odpudit
já tobě přeji jen..bys krásno v sobě chyt´..
14.08.2006 16:42:00 | šuměnka
Bolest...
někdy prý přichází,
aby nás očistila...
do očí jí hledíme,
přemýšlíme, co dělat...
můžeme otupit
její trnité sítě...
můžeme obejmout,
zašeptat miluji tě...
12.08.2006 20:42:00 | Cecilka
Jak pomoci, když léku není?
...úsměv,slovíčko...pohlazení.
Víš, znám tu bezmocnost stáří...je vidět, že máš svého tatínka moc rád...závidím ti. Mně chybí už43let...
09.08.2006 00:11:00 | no
jo, chápu, tá báseń je zajimavá a smutná, tak promiň je myslela, že je to o Tebe.
Mě rodiče už umřeli, 57 a 68 let se dožili, málo ale neměli lehký život...bůh opatruj jejich duše...
07.08.2006 15:10:00 | Jarky