:-)

:-)

Anotace: tuto báseň věnuji mé drahé polovičce...

Chtěla bych napsat
něco veselého,
aby se smály tvé oči,
jako tenkrát uprostřed moře,
kdy smíchy jsi plakal
i dole pod hladinou...

Chtěla bych napsat
něco veselého,
tvůj smích by byl slyšet
až na konci mléčné dráhy,
i ty důstojné hvězdy by se culily
tím tvým nakažlivým smíchem...

Chtěla bych napsat
něco veselého,
třeba o tom malém zvonku
jehož cinkání tolik miluješ,
když ho slyšíš usměješ se
a můj smutek zas kráčí o dům dál...
Autor Popelka, 21.08.2006
Přečteno 320x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

krásný :) nevim co víc dodat... nemohla jsem se od textu odtrhnout :)

17.05.2007 23:31:00 | D.a.r.k-A.n.g.e.l

Smích pod hladinou se obzvlášť cení..
jen možnost k nadechnutí jaksi není.
A kyslíku pak způsobený půst,
vyžádá dýchání..z úst do úst.

Tak do práce - trénovat :o)

16.11.2006 22:22:00 | Mourek

...a co ti na to řekl ...
...nevypadá to jako vyznání ale má to hloubku ...
...:) ...

22.08.2006 09:50:00 | WhiteSkull

© 2004 - 2021 liter.cz v1.4.12 | Facebook, Twitter