Tma…
Nic tu není…
Jen ticho, co má blízko k šílenství
a v něm svlékají se staré křivdy,
aby oblékly kůži…
...ano….moji kůži…
Obnažené vzpomínky si hladí
své rozpálené nohy
a hodiny se potrhle usmívají…
Neumím plavat v bažině starých slov…
Táhnou mě do propasti…
.
.
.
...a smrt chodí po kraji zábradlí...
Divné, v bažině starých slov si více libují ženy.
Prostě už jsou takové, tok vědomí a psychoanalýza, kdo se bojí Virginie Woolfové:-)
22.08.2006 21:38:00 | Petr Miroslav
Když tma se propne tvojí kůží
a hvězdy nemají kde spát
pak přibij měsíc hřeby v kříži
a sleduj noční vodopád...
22.08.2006 19:18:00 | Epona