V hloubce se utrhla,
putovala
řečištěm citů,
sílila,
cestou sbírala,
zbytky lásky,
mohutněla
léty potlačena,
smutná třpitivá
v oku zasvítila,
upadla nepohlazená.
...v oku zasvítila
a v pádu
pohladila...
Někdy je člověk pohlazený už tím, že pohladí... ;o)
Tohle je křišťálová krása!!
05.10.2006 18:18:00 | Cecilka