Osamění

Anotace: ..z osamění myšlenek

V tichu noci,
kdy jen vítr sny šeptá
a zvuky ulice mizí,
když procitá jen lidské snění,
v tu chvíli a v tu dobu přichází i osamění.

Číhá v skrytu duše,
uzavřeno tvarem myšlenek,
kdy pocity jsou vnímány,
ale tajeny a schovány do útrob zapomnění,
kde si je občas vypůjčuje naše snění.

A v tento okamžik,
kdy noc se stává snílkem
a myšlenky odešly kamsi odpočívat,
můžu rozeznat a cítit,
proč jsem sám.
Sic obklopen přítomností těl
a hloubavostí knih, televizí a přáteli,
v skrytu duši zůstávám osamocen.

A tento zvláštní pocit střídá hrůza,
když v podobě vrány sedá můza
a poklovává myšlenky do vnitřku mé mysli,
rozkmitává touhy a sny,které se neplní
a jako kometa proletí středem mého světa,
mnohdy neobjevena, ale přesto tajemná a krásná,
ale osamocena.